XIII. legie Gemina může být považována za jednu z legií Julia Caesara, která existovala více než čtyři a půl století. Julius Caesar vytvořil XIII. legii v roce 57 př.n.l. jako součást své armády pro boj s Galy.
Tato legie bojovala s Caesarem u Gergivia v roce 52 před Kristem a , během občanských válek , u Pharsalu (48 př.n.l.), Uzita (47 př.n.l.) a Thapsusu (46 př.n.l.).
Caesar propustil své veterány z XIII. legie v roce 45 př.n.l. a věnoval jim pozemky, kde si mohli užívat zasloužený odpočinek.
Octavian Augustus znovu vytvořil XIII. legiii v roce 41 př.n.l. s novými vojáky a několika Caesarovými starými veterány, kteří si pamatovali, že Octavian byl Caesarův dědic.
Legie válčila pod vedením Octaviána proti Sextu Pompeovi a byla s Octaviánem u rozhodující bitvy proti Marcu Antoniovi a Kleopatře u Aktia v roce 31 př.n.l.. Po bitvě u Aktia Octavián zreorganizoval římskou armádu. Tehdy XIII. legie obdržela svůj přídomek Gemina vyjadřující, že byla složena z legionářů z více jednotek. Legie si podržela svůj symbol – lva – a i nadále se považovala za jednu z nejlepších Caesarových legií.
První umístění XIII. Geminy bylo v letech 30-16 př.n.l. u Burnusu (nynější Kistanje) na pobřeží Jadranu v dnešním Chorvatsku. Během vojenského tažení císaře Tiberia s cílem dobít Alpské oblasti byla převelena do Emony (nynější Lubljany ve Slovinsku).
V letech 6-9 n.l. byla XIII. Gemina jako součást velké římské armády shromážděna na potlačení povstání v Panonii a Ilyrii.
V roce 9 n.l. porýnská fronta explodovala poté, kdy germánské kmeny přepadly ze zálohy římskou výpravu a zničili Vara a jeho 3 legie. XIII. Gemina opustila Emonu a byla přesunuta do Augusta Vindelici (dnešní Augsburk v Německu), aby nahradila legii, která byla pověřena obnovou porýnské hranice.
Z Augusty Vindelica byla legie v roce 16 n.l. převelena do Vindonissa (dnešní Windish ve Švýcarsku), aby vytvořila novou základnu pro ochranu alpských cest proti Germánské hrozbě.
V roce 43 n.l. napadl císař Claudius se svou armádou, včetně jedné legii z Pannonie, Británii. XIII. Gemina byla převelena z Vindonissa do Poetovio (dnešní Ptuj ve Slovinsku) jako náhrada za tuto legii. Toto místo se stalo pro XIII legii domovem až do roku 89 n.l., přestože se v Itálii roku 69 n.l. jako součást Othovy armády zúčastnila bojů proti Viteliovi a poté bojovala pod vedením Cerialise podél Rýna, aby přinesla zákon a pořádek do Germánie.
V roce 80 n.l. se Dákové a Samatinci převalili přes Dunaj, aby kořistili a vypalovali v Panonii a Moesii. XIII. Gemina se přesunula z Poetovia k Dunaji a vystavěla římskou základnu ve Vindoboně (dnešní Vídně v Rakousku).
Legie bojovala v Samatinském vojenském tažení roce 92 n.l. a pomohla dobýt Trajánovi Dácii. Její odměnou bylo, že se stala základní posádkovou legii v nově dobité provincii. XIII.
Gemina byla poté v letech 106 až 268 umístěna v Apulum (dnešní Alba Iulia v Rumunsku). Čas od času byla povolána do bojů v provinciích proti Parthům (pod vedením Trajána) a do Sýrie, aby v roce 194 n.l dosadila Septima Severa na trůn.Během problematického období v polovině třetího stolení se císař Aurelian rozhodl, že už nemůže déle udržet Dácii proti neustávajícím útokům barbarských kmenů. XIII. Gemina učinila vše, co bylo v jejích silách, aby zastavila příval barbarů, ale převaha byla na opačné straně.
Římská armáda a civilní obyvatelstvo opustilo Dácii mezi roky 268-271 n.l. XIII. Gemina, zbitá a poražená lety válčení, byla stažena zpět do Poetovia ve Slivinsku, kde byla posílena a znovu vycvičena.
V roce 270 n.l. se vrátila k Dunaji do Ratiaria (dnešní Artschav v Bulharsku) v nově zorganizované provincii Dacia Ripensis.XIII. Gemina zůstala v Ratiariu až do zániku Západořímské říše.
Na konci, přibližně kolem roku 400 n.l., kdy přestaly chodit vojsku dodávky a platy, byl zbytek armády rozpuštěn. Poslední ze starých vojáků pověsili své zbraně na stěnu a začali farmařit, aby uživili své rodiny.
Co se stalo s orlem XIII. Geminy se již nikdy nedozvíme.
Sídlo XIII Geminy bylo v období Markomanských válek ve Vídni (Vindobona). V Mušově se našla dosud jediná cihla XIII Legie (další cihly s kolky XIII Legie byly nalezeny na našem území druhotně použité na velkomoravských lokalitách a totéž platí pro cihlu s kolkem XV Legie Apollinasis).
V období Markomanských válek se na našem území pohybovalo množství římského vojska a přítomnost XIII Legie (nebo spíše nějaké její vexilace) jistě není vyloučeno. Nějaké cihly s kolky XIII Legie byly nalezeny (společně s jinými) na Slovensku.
Naše jméno Roma Victor legio XIII vzniklo na základě podložených faktů archeologů, kteří objevili u Mušova nejen cihly se znakem X legie, ale i cihlu se znakem XIII legie.
